Chorvatsko má euro a je v Schengenu.

Chorvatsko 1. ledna 2023 vstoupilo do schengenského prostoru. Díky tomu se i cesty Čechů do oblíbené prázdninové destinace obejdou bez hraničních kontrol. Současně Chorvatsko zavádí euro, které nahradí dosud používané kuny.

Letištní kontroly dokladů při cestování mezi zeměmi Schengenu a Chorvatskem skončí až k 26. březnu. Chorvati mají velká očekávání ze vstupu do Schengenu. Z přijetí jednotné evropské měny těží hlavně cestovní ruch, na němž ekonomika čtyřmilionové země z velké části stojí.

Chorvatské statistiky za prvních 11 měsíců roku 2022 evidují příjezd zhruba 16 milionů zahraničních turistů, z toho 892 000 z Česka. Většina návštěvníků přitom pochází ze zemí schengenského prostoru a do země cestují typicky autem nebo autobusem. Letos jim tudíž odpadnou často i mnohahodinová čekání na hraničních přechodech se Slovinskem a Maďarskem. Lidé si počkají „pouze“ ve frontách na zaplacení dálničních poplatků a za průjezdy tunely.

 

Schengenský prostor se naposledy rozšířil v roce 2011 o Lichtenštejnsko. Chorvatsko bude jeho 27. členskou zemí. Záhřeb tím zároveň přebírá odpovědnost za přibližně 1 350 kilometrů dlouhou novou vnější hranici schengenského prostoru s Bosnou a Hercegovinou, Srbskem a Černou Horou.

Žádné velké oslavy se v Chorvatsku neplánovaly, vstup se oslavil spíše symbolicky za přítomnosti předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Ta podle chorvatských médií projde 1. ledna přes hraniční přechod Obrežje/Bregana ze Slovinska do Chorvatska, kde ji uvítá Andrej Plenković. V Záhřebu si oba politici dají společnou kávu, kterou zaplatí symbolicky eurem.

Chorvatsko je nadšené. Má euro a je „světové“

Směnný kurz pro zavedení eura je pevně stanovený: jedno euro činí 7,5345 kuny. Vláda při zavedení jednotné evropské měny stanovila přechodné období do 14. ledna 2023, během něhož bude stále možné platit kunami. Až do konce roku 2023 bude možné kuny vyměnit zdarma v chorvatských bankách.

Mezi Chorvaty panuje napjaté očekávání, zda zavedení eura povede ke zdražování. Podle průzkumů se kloní k názoru, že obchodníci budou při konverzi z kun na euro „zaokrouhlovat“, kde jen to půjde. Popularita eura je proto omezená. Podle dubnového průzkumu bylo 55 procent občanů pro jeho zavedení a 42 procent se stavělo proti.

 

Šéf chorvatské centrální banky Boris Vujčić nedávno zdůraznil, že země už se nebude muset obávat oslabování vlastní měny vůči euru, což prodražovalo státní dluh. Výhody eura se podle Vujčiće nejvíce projevují během ekonomických krizí. Poukázal na nedávné potíže české koruny, polského zlotého a maďarského forintu. Všechny zmiňované středoevropské měny měly letos tendenci oslabovat vůči euru navzdory vysokým úrokovým sazbám.

„Centrální banky těchto zemí musely zasáhnout, výrazně navýšit základní úrokové sazby a jejich výnosy desetiletých státních dluhopisů jsou nyní mezi pěti až 8,5 procenty,“ vysvětlil Vujčić, aniž by dodal, jak bude postupovat jeho země při vysoké inflaci a nízkých úrokových sazbách Evropské centrální banky [ECB].

Odpadnou poplatky za směnu peněz

Co na zrušení směnárenských poplatků získají turisté, o to přijdou chorvatské banky a směnárny. Odborníci podle agentury DPA odhadují, že zisky bank klesnou přibližně o 20 procent. Ze střednědobého a dlouhodobého hlediska však podle ekonomů výhody převáží nad nevýhodami.

 

Účast v eurozóně podle nich povede k větší odolnosti země vůči ekonomickým šokům a k lepšímu přístupu na finanční trhy. Sníží se i měnové riziko pro věřitele. Chorvatsko získá úvěry s nižšími úroky. Země ale i přijde o svou vlastní měnově-politickou politiku. V reakci na inflaci se stane závislá na ECB. Zároveň podstupuje riziko, které vyplývá z jedné měny v různě ekonomicky silných zemí s různě vysokou mírou zadlužení.

 

Eurozóna se rozšíří poprvé od roku 2015, kdy společnou měnu zavedla Litva. Chorvatsko bude jejím dvacátým členem. Podle unijních smluv se všechny členské státy EU s výjimkou Dánska zavázaly ke společné měně. Smlouvy ale neuvádějí, kdy tak musí učinit. Některé státy včetně Česka o vstup do eurozóny neusilují.